Sepsat dějiny toho, co ještě nebylo

Slovo utopie v sobě skrývá hříčku: vyložit ho můžeme jako „nikde“ a zároveň jako „blažené místo“. Jde o představu, která ještě nebyla uskutečněna. Vize nereálné dokonalosti. Slovo utopie má dnes též hanlivý nádech. Kdo je utopistou, nechápe, že právě nyní žijeme v době pravdy, rozumu a spravedlnosti, že jsme se nikdy neměli lépe a lépe už ani být nemůže. Pokud má naše společnost nějaké chyby, pak jsou to jen chyby na úrovni lidských selhání, nejde o selhání systému. Nebo ne?

Lukáš Perný: Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Martin: Matica slovenská, 2020

Recenzia vychádza aj v LUK a týždeníku UČS

Lukáš Perný, mladý slovenský filozof, hudebník, ale též redaktor revue DAV DVA, se pokusil dějiny utopií a utopismu zevrubně popsat v monografii Utopisti. Vizionári sveta budúcnosti. Dějiny utópií a utopizmu (Matica slovenská, Martin 2020, 390 s.). Kniha představuje dějiny utopismu od Thomase Mora po devatenácté století. Nezapomíná ani na český, moravský a slovanský utopismus (za všechny připomeňme dílo Bernadra Bolzana O nejlepším státě z roku 1831 – sociální stát s progresivním zdaněním, regulovanou ekonomikou a kolektivním vlastnictvím, sdružení autonomních obcí a vyšších celků). Nejde ale jen o historický přehled. Zejména závěrečnou třetí část Utópia a utopizmus ako filozofický argument považuji za důležitou. Lukáš Perný v této části uvažuje o významu utopie pro současný svět, který čelí hrozbám civilizačním a ekologickým, který rovněž upadá myšlenkově. 

Po přečtení kapitoly Od snov k realitě, čo utopisti predpovedali si uvědomíme, že změn k lepšímu lze dosáhnout, chceme-li. Lukáš Perný tyto změny připomíná v podkapitolách, jejichž názvy už říkají mnohé: Právo na obživu, plánované a zdravé stravovanie, Od práva na jedlo k sebestačnosti, Výmenné banky a družstevníctvo, Právo na bývanie a kolektívne bývanie, Pracovné práva, Organizácia práce a výroby, prebytok a nedostatok, Bezplatná zdravotná starostlivosť, Bezplatné, kreatívne vzdelávanie a výchova, Zrušenie trestu smrti, Zákony pre ľudí, proti extrémnemu bohatstvu, Ženská otázka a zrušenie detskej práce, Zalesňovanie ako riešenie ekologických problémov, Bezplatná verejná doprava a budúcnosť dopravy, Urbanizmus, kruhové mestá, ideálne mestá, Open sources, internetový komunizmus a baconovská poznateľnosť „príčin a skrytých pohybov vecí“…

Zcela na závěr pak Lukáš Perný přináší v oddíle Žijeme v dystópii alebo liberálnej utópii? Čísla o svete, v ktorom žijeme důkazy o nespravedlnostech současného světa. Opět stačí výčet názvů podkapitol: Voľný trh, vlastníctvo, konkurencia, neobmedzená akumulácia kapitálu, nerovnosť, korporatokracia, Otázka vlastníctva, Hlad, Bezdomovectvo a chudoba, Sociálne samovraždy, Negramotnosť a zhlúpnutie ľudstva, Sloboda prejavu a manipulácia, Nadprodukcia a znečistenie, Militarizácia a mier, Dlhy, Nezamestnanosť, automatizácia a nové otroctvo, Umelá inteligencia, bioetika a vesmírne hrozby…

Lukáš Perný se úspěšně pokusil sepsat dějiny myšlení o tom, co se ještě neuskutečnilo. Mnozí věří, že nic takového ani nenastane. Buďme však optimisty a vzpomeňme na slova Oscara Wilda: Pokrok je jen uskutečňování utopií. Lukáši Pernému patří dík za to, že nám ukázal, jak potřební jsou právě dnes vizionáři světa budoucnosti. 

prof. MUDr. Michael Doubek, Ph.D.

One thought on “Sepsat dějiny toho, co ještě nebylo

Pridaj komentár